DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 26.12.2012 09:49:15 

Kidarmy - vojenská historie 1939 - 1945

miny SSSR
miny SSSR...
 
Protipěchotní miny WWII .
 
 

Protipěchotní mina PMK-40

 

 

Zdeněk Beneš Kid

 

Tato mina byla rozpracovaná nedlouho po začátku Velké vlastenecké války v roce 1940. Mina je trhavá a působí tlakovou silou. Je určena na narušení postupující sestavy protivníka. Minu je možné pokládat pod povrch, nebo i na podklad, do sněhu, vše ručně.  Vzhledem k tomu že korpus miny je vyroben z celulózového výlisku, nedoporučuje se minu pokládat v mokrých  nebo zaplavených místech.

Mina se skládá z korpusu, přítlačného víka, spouštěcího úderníkového mechanismu, roznětu a zátky. Výbušná nálož má váhu 90 gramů  sypkého tritolu, nasypaného do korpusu miny.

         

 

Zápal je tvořený kartónovou trubičkou s tetrylovou složí a roznětkou detonátoru nášlapného typu.  Vkládá se do otvoru v boční stěně korpusu zakrytuje se obyčejnou rezinovou nebo dřevěnou zátkou.

Úderný – spoušťový mechanizmus se skládá z odpruženého úderníku , přidržovaným spoušťovou pákou. Na obrázku vlevo je mina v řezu. Růžově je znázorněna  přítlačná krytka , červeně korpus miny, temně žlutou barvou rozněcovač VV, zeleně a citronově žlutě zápal.

Při přípravě miny sejmeme přítlačné víko a vyjmeme zátku. Přes otvor zápalu je nutné vsunout dovnitř speiální přípravek a jím stlačit pružinu a napnout úderník. Zatímco přidržujeme přípravek, sklopíme nášlapnou páku tak, aby její spodní konec zapadl do vybrání úderníku a tím ho udržuje v napnuté poloze. Zaklopíme víko na místě a přesvědčíme se že je úderník bezpečně přidržován nášlapnou pákou. Před položení  miny vsuneme do bočního otvoru korpusu  rozněcovač roznětkou detonátoru dovnitř a otvor opět pevně uzavřeme zátkou. Mina se nachází v bojové pohotovosti a je připravena k položení. Když voják protivníka vstoupil na minu tak se nášlapné víko promáčklo dovnitř a byla stlačená spouštěcí páka. Dolní konec páky se uvolnil ze zářezu a uvolnil úderník, který hnán pružinou udeřil do roznětu detonátoru, tím se přivedla ke vznětu tetrylová náložka a od ní hlavní nálož.

 

Trvanlivost miny v bojovém nasazení záležela na délce trvanlivosti kartónového korpusu a mohla být omezena několika dny až týdny. To záviselo na vlhkosti podkladu. Při rozmočení korpusu mohlo dojít k samovolnému výbuchu miny, když  pružina nášlapné páky uvolnila svým tlakem rozmoklou stěnu a uvolnila úderník, nebo když pružina  protrhla rozměklou boční stěnu a vyskočila ven. Mina není vybavena samodestrukčním zařízením. Mina neobsahuje díly které je možné detekovat.

 

 

 

 

Takticko – technické parametry miny PMK-40

Typ miny……........................................

Proti pěchotní tříštivá

Materiál korpusu..................................

Kartón

Hmotnost miny............................................

180gr.

Hmotnost

 trhavinyVV(práškový tritol)......

90gr.

Průměr.................................................

7см.

Výška....................................................

3.8см.

Průměr nástražného víka...........................

5 см.

Váha nášlapu...........................

8-15kg.

Proměnný zapalovač....................

Je součástí korpusu miny

Pokud by byl vybrán vhodnější materiál korpusu, tato mina by měla předurčen dlouhý život.  Velmi malé rozměry při dostatečné síle výbuchu, minimum práce při přípravě k použití i instalaci, možnost ukládání potmě jí získaly značnou popularitu u ženistů.

Vojáci velmi rychle vymysleli to, na co zapomněli konstruktéři. Oni propíchli horizontálně korpus miny jehlicí tak, aby blokovala nášlapnou páku v nástražné poloze. Stalo se tak možné vložit do miny zápal předem než na místě položení . Na místě uložení vyryli jamku a po uložení miny zbývalo jen obratné zamaskování nášlapného víka miny a vytáhnout jehlici , což bylo možné bezpečně provést pomocí šňůry. Jeden minér mohl nést 20-30 min a velmi rychle je pokládat. Podobně jednoducho práci s minou měli sapéři až v poválečném období s minou PMK, což byla vlastně dcera miny PMK-40. Protože kartónový korpus miny v sychravu rychle rozmokal, minová pole z min PMK-40 se často stávala nepředvídatelná. Pokrývání korpusu miny nepromokavým materiálem ( fermeží) se  počátkem války brzy stalo nemožným kvůli nedostatku vhodných materiálů. Sapéři na frontě si vypomáhali prostředky které měli po ruce a snažili se balit miny do kousků pergamenu , protichemických pláštěnek , natírali miny vyjetým strojním olejem , mazacím tukem , dehtem…

Od autora . Obecně , čítajíc různé instrukce a návody z předválečné doby, dospěl jsem k názoru , že ve třicátých letech v Rudé Armádě se minové otázce nevěnovala patřičná pozornost. V učebnici Sedjakina o vojenské technice vydané 1934 -  Nauka o vojensko-inženýrské práci 1931, je o minách  zmiňováno dvěmi – třemi slovy.. A ani slovo o tom jak vyrábět miny z běžně dostupných domácích prostředků. Podobně celkově neexistovalo žádné nařízení nebo instrukce o vyhotovení nebo použití min vůbec. Ani  v krátké zprávě o vojensko-inženýrské práci vydané před válkou od vojenského inženýra Ilina Mitkeviče

Vždyť němci již v roce 1935 disponovali různými typy protitankových ( TMi29, Tmi35, Tmi35St) a proti pěchotních min ( SMi35 Stockmine) zkonstruovanými na základě zkušeností z I.Světové války a měli propracovanou taktiku jejich použití.

Sovětský Svaz až v roce 1935 vyvinul  první a jediný typ protitankové miny a k výrobě protipěchotních min přistoupil až po neslavném konci finsko-sovětské války, kde je Finové s úspěchem použili proti sovětské pěchotě. Zkušenosti Rusko z I.Sv. války s minováním mělo. Proč nebyly využity , Autor si myslí, že proto, jelikož SSSR se po Občanské válce nestalo nositelem této zkušenosti. Němci ušetřili svůj důstojnický a poddůstojnický sbor , ale v SSSR byl důstojnický sbor zničen v bojích Občanské války a zbytky po ní. Ruský důstojnický sbor se stal obětí ideologických a politických čistek. Mnoho autorů obviňuje sovětské vojenské velení z toho, že tam kde němci vítězili uměním a znalostmi, naši postupovali jen za cenu ohromných lidských a materiálních ztrát. U koho se měli učit Žukov, Koněv, Vasilevský, Mereckov a ostatní ? Znalosti a umění sovětských vojenských velitelů vycházely ze strany. A „ proslavení „ vojevůdci Občanské války ( Vorošilov, Buďonyj, Kulik a jiní) věřili že vítězit jde počtem plamenných projevů a mýtinků, že k vítězství není třeba vojenských znalostí , nechtěli se učit sami a nechtěli dovolit učení ani jiným. Nu a strana platila za generálskou učební doktrínu, za obnovu důstojnického sboru ohromnou cenu.

Prameny a literatura

  1. A.Sedjakin. Vojenská technika , Učebnice pro rudoarmejce nižších  velitelů RKKA. Státní vojenské nakladatelství , Moskva 1934
  2. A.F. Ilin – Mitkevič, Krátká zpráva o vojensko – inženýrské práci, VIA Kujbyševa , Moskva 1941
  3. Učebnice inženýrského vojska, Vojenské nakladatelství , Moskva 1982
  4. V.N.Polenko, Pozemní válka. Ibojul Polenko, Moskva 2001
  5. Kolekce min N.Plijeva, Bulharsko
  6. Identifikace cizích vojenských nábojů, SŠA ORDATA II. V 1.
 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Proti pěchotní tříštivá mina zatarasovací POMZ – 37

Proti pěchotní tříštivá mina byla určena k narušení rojnicové sestavy nepřítele . Zranění protivníka byla způsobena střepina vzniklými explozí  z pláště miny při zavadění nohou o drátěnou nástrahu , čímž se vytáhla pojistka z minového zapalovače . Mina se ručně nasouvala na  kolík , který byl součástí kompletu miny. Kolík se vsunul do trubkového stabilizátoru. Sestava se skládala  z upevňovacího kolíku,dvou  nástražných kolíků , drátěného lanka o délce 5,5 m a zapalovače MUV s roznětkou PD-2. Samodestruktorem nebyla vybavena. Mina byla upravena z 37 mm sovětské minometné miny . Úprava spočívala v tom , že z miny byla vyjmuta základní výmetná patrona s prachovým zápalem , vyňat  původní zapalovač a místo něho do hlavové části miny vsunuta mastixová cívka s otvorem pro tahový rozněcovač série MUV . Místo rozněcovače MUV se také mohly použít rozněcovač UV se zapalovačem  KD № 8, nebo zapalovač UVG s roznětem MD4. Kolík nástrahy sloužící k upevnění konce drátěného lana měl výšku 250 mm a vrchní konec byl opatřen výřezem k upevnění lanka. Lanko sloužilo k zabezpečení detonace miny při  kontaktu s nohou nepřítele. Tím se uvolnila pojistka tahového rozněcovače a došlo k výbuchu miny. V případě absence drátěného lanka se povolovalo použití provazu , nejméně však o tloušťce 3 mm. Také nástražný kolík musel být dobře ukotven , aby nedošlo k jeho vyvrácení . Nástražné lanko se natahovalo ve výšce 10- 20 cm , proto se v měkké půdě musely používat delší nástražné kolíky. Průvěs nástražného lanka byl určen při délce 5,5 m na 2-3 cm.

Pozn. autora :  Podle instrukcí k použití miny POMZ.37 se může použít i upevnění lanka na jeden nástražný kolík . Ne vždy bylo k disposici dostatečné množství kolíků a to se znatelně projevilo obzvláště při budování rozsáhlejšího minového zátarasu při použití i několika stovek min.

Tělo miny ( 1 ) bylo vyrobeno z litiny. Trhavina byla vkládána ručně , tvořila ji směs tritolu a dinitronaftalinu ( 70% TNT a 30 % DNF ). Ve středu trhavé nálože ( 2 ), v  ose byla v technologické dutině trubka z buničiny nebo celofánu  ( 3 ) o průměru 8,5 mm , délce 33mm a síle stěny 0,2-0,3 mm obsahující roličku zapalovacího pouzdra zapalovače MD-2 ( 4 ). Trhavina je zakryta kartonovou krytkou a zalita parafinem ( 5 ).  Celková hmotnost roznětné nálože je 20 gramů. Mastixová cívka ( 6 ) měla ve středu otvor pro těleso rozněcovače MUV a sloužila pro upevnění zapalovače. Do okamžiku před použitím byl otvor zakryt dřevěnou zátkou. Upevňovací kolík ( 7 ) , vsouvaný do trubky stabilizátoru  Měl délku 150 mm a průměr 32 mm . Po zaražení do země se mina na něj nasunula.Miny byly baleny v bednách po 48 kusech v konečné soupravě  s mastixovou špulkou a ukotvovacím kolíkem, kolíkem nástražným a drátěným nástražným lankem délky 5,5 m.  Rozněcovače MUB a zapalovače MD-4 se přepravovaly v odděleném balení v zinkových nebo dýhových krabičkách po 360 kusech. Jedna krabice se zapalovači a jedna krabice s roznětkami se ukládaly společně v dřevěné bedničce. Mina měla šedé zbarvení . Mohla být ošetřena vrstvou fermežového laku. Standardní popisky jako u dělostřeleckých nábojů se prováděla černou barvou . Někdy může šablonování – popisky úplně chybět.

 

    

Takticko – technické charakteristiky miny POMZ-37

 Typ miny..........................................................................................................................

Protipěchotní

Tříštivá

S kruhovým účinkem

Tahový roznět

Těleso...............................................................................................................................

Litina

Váha miny .............................................................................................

300г.

Váha trhaviny...........................................................................................................

20г.

Průměr tělesa miny.....................................................................................................

3.7см.

Výška miny.......................................................................................................

16.5 см.

Používaný rozněcovč..............................................................................................

MUV se zapalovačem  MD4

Jiné možné rozněcovače.............................................................................

UV s kapslovým detonátorem KD№8, UVG se zapalovačem MD-4

Délka nástražného lanka ( na jednu stranu ).....................................

2-3 м.

Citlivost na tah.............................................................................................................

1- 3 кg.

Poloměr účinku ...........................................................................................................

3.1 м.

Min. a max. teplota boj. provozu ….....................................................................

-40 - +40 stupňů C

 

 

 

Zneškodnění.........................................................................................................

 

 

Mina POMZ-37 se stala nejvíce užívanou v létě roku 1942. Její zavedení do výzbroje armády se ukázal jako mimořádně šťastný počin a zakládal se na tézi „ Ach bože, vše nám pomůže“ . Tato výhoda spočívala v tom že v pozdním podzimu roku 1941 nosil

37 mm minomet – lopatu kdejaký seržant , podle sovětského vojenského manuálu a sloganu „ každý pěšák sám sobě minometčíkem „ . První uplatnili tuto ideu již na jaře 1940 v době cvičení Moskevského vojenského okruhu. Tehdy se tento vynález nesetkal u vyšších vojenských velitelů s patřičným pochopením a až v prosinci 1941 se komusi z velení idea zazdála  perspektivní.Tehdejší náčelník dělostřelectva RKKA generál Voronov N.N. přesvědčil Stavku počátkem prosince 1941 se výroba 37mm minometu – lopaty rozběhla naplno.  Minomet se velikostí i tvarem podobal pěchotní polní lopatce ( odtud přívlastek lopata ) u které byl dřevěná násada nahrazena trubkou s vnitřním průměrem 37 mm a  opěrným bodcem ve spodní části . Minomet měl účinný dostřel od 60ti do 250ti metrů. Neměl žádná mířidla ani jiné zaměřovací pomůcky. Dokonce ani oprava palby se ukázala nemožná , také technické poruchy , nejvíce roztržení hlavně se ukázalo jako častým zdrojem kritiky . V takovémto obrazu se výsledek a efektivnost palby prakticky rovnal nule. Současně se s výrobou silných kovových násad rozpracovala kombinace minometu a polní lopatky. Minomet však byl znatelně těžší než obyčejná lopatka.  No a nakonec voják  který střílel z takového minometu byl na kratší vzdálenost jako střelec z palebného pohledu mnohem méně efektivní nežli střelec z pušky. Ano , i puškové granáty systému Diákonova se ukázaly jako účinnější a efektivnější v pokládání palebných přehrad.  Vojáci proto rychle vyřadili tyto minomety které byly „ Ni minoměty, ni lopatky“ z výzbroje. Velitelství však nezrušilo výrobu 37mm miny. Ve důsledku toho se na jaře roku 1942  ve skladech nakupilo několik set tisíc kusů těchto minometných  min.  Výzbrojní správa inženýrských vojsk RKKA přišla s bleskovým řešením – předělal tyto minometné miny na kvalitní proti pěchotní miny s tříštivým účinkem. Avšak i v této kvalitě se efektivnost těchto min ukázala nižší nežli třeba účinek ručního granátu který se dal úspěšně použít jako ruční zbraň , tak i jako minová nástraha. Instruktáže byly zrušeny , miny POMZ-37 se v nevelkém množství používaly již pouze tam , kde při ruce nic jiného přístupné.   Samotná mina se do dnešních dnů nezachovala ani v jednom exempláři uchránila se pouze v pamětích ženistů. Sovětské učebnice o práci s minami se koncem roku 1943 již o mině POMZ-37 nezmiňují

 

P.S. Dinitronaftalin je vcelku slabá vzlínavá hmota. Jeho směs s tritolem snižuje kvalitu zápalu na jednu čtvrtinu . Jelikož se však tritol v čase války stal nedostatkovým , jeho míšení s dinitronaftalinem bylo ekonomickou náhražkou.

Literatura:

1. Protipěchotní  tříštivá mina zařazení POMZ-37 . Rukopis předělávkách. Vojenský oběžník NKO SSSR 1942

2. Instrukce pro výrobu a přepracování 37-mm minometu . Vojenský oběžní NKO SSSR 1942

3. E.J.Orlov Chemie a technologie brizantních zápalů , Chemie Leningrad 1937

4. L.Věnen, E. Bjurlo, A.Lěkorše,  …………………….Hlavní redakce chemické literatury , Moskva 1936

5. N.N. Voronov , Ve službách války , Vojenské nakladatelství , Moskva 1963

6. A.B.Širorad , Vlastenecké minomety

Z ruského originálu ze stránek www.saper.ru přeložil a upravil Zdeněk Beneš Kid

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Protipěchotní mina PMD-6 a PMD-6M


Protipěchotní mina s účinkem detonační rázové akce sloužící k narušení sestavy pěchoty nepřítele a likvidaci jednotlivce. Náložka je dostatečně silná k vážnému poškození dolních končetin protivníka , u našlapující nohy velká pravděpodobnost amputace chodidla. V závislosti na vzdálenosti od exploze může dojít i k poranění dalších osob. Smrt může nastat vykrvácením , komplikacemi při nevhodně nebo pozdě poskytnutým lékařským ošetřením, bolestivým šokem . Lehčí zranění může být popáleninami při výbuchu.
Mina má dřevěný korpus s nášlapným víkem . Náložka 200 gr , rozněcovač MUV 2 , MUV3 nebo MUV4 se zapalovačem MD-2 nebo MD-5M a pojistkou MSY tvaru T.
Mina se může pokládat do země i na zem , do sněhu i jako nástraha. Není vybavena autodestrukcí , bojová činnost je omezena trvanlivostí materiálu – dřeva. Při uhnití nášlapného víka již nemůže dojít k vytlačení pojistky MSY. Její zneškodnění je kvůli vysoké citlivosti zapalovače, rozněcovače a pojistky nebezpečné , stejně tak i uvedení do bojové činnosti. Minéři používali bezpečnostní jehlu která se vložila pod nášlapné víko a tím jej blokovala . Jehla se později pomocí šňůry vytáhla a mina byla bojeschopná. V této pojistce spočívá hlavní rozdíl mezi minou PMD-6 a novějším typem PMD-6M. Novější typ má totiž na spodní straně víka listovou pružinu která nastálo zabraňuje plnému dosednutí víka na MSY pojistku a jejímu vytlačení.


Taktické a technické vlastnosti min PMD-6/PMD-6M
Typ miny ……………….. protipěchotní , tlaková detonační akce
Materiál …………………..dřevo
Hmotnost bez nálože …………380 gr/290gr
Hmotnost nálože ………………200 gr
Délka ………………………..20,2 cm / 20 cm
Šířka ……………………………9,6 cm/ 9 cm
Výška ……………………………3,8 cm/ 5 cm
Rozměry nášlapného víka ………18 x 9,3 cm/
Iniciační tlak ……………………..3-5 kg/ 6-28 kg 
Rozněcovač…………………….. MUV-3, MUV-4 se zapalovačem MD-2 nebo MD-5M
Pojistka …………………………..MSY T tvar

Miny jsou baleny v krabicích po 100 ks. (Celková hmotnost 63 kg.) Přeprava bez náložek a roznětu. Miny jsou natřeny tmavě zelenou nebo hnědou barvou , některé série jsou však bez nátěru.

  

PMD-6

  

PMD-6M

Zdeněk Beneš Kid

......................................................................................................................................................

Protipěchotní mina PDM- 6F.

Mina s přítlačným zápalem  je určena pro vyřazení pěší síly nepřítele. Patří do kategorie dřevěných „ krabičkových „ min PDM. Od jiných tohoto typu se vlastně odlišuje pouze rozměry a náplní výbušniny, kterou zde netvoří klasická náložka TNT nebo Amotalu , ale skleněná lahvička se sypkou výbušinou. Mina fungovala na principu nášlapu na víko , které svým pohybem vytlačilo Tpojistku ze rozněcovače  MUV a tím přivedlo minu k výbuchu . Při výbuchu docházelo k těžkému poranění chodidla nohy , často k úplnému utržení . Podle vzdálenosti mohlo dojít i k poranění druhé nohy , navíc zranění drobnými střepinami skla , poměrně silná tlaková vlna měla omračující účinek, smrt mohla nastat ze šoku nebo vykrvácením při pozdě poskytnuté první pomoci .

Lahvička  byla plněná práškovou výbušinou   TNT nebo Amotalem , používaly se ale i jiné druhy, jako Amonit, Dynamon , nebo jakákoliv jiná výbušina kterou mohl spolehlivě iniciovat zapalovač  MD-2 . Do výbušiny v lahvičce se vložila skleněná kuželka  tak aby dobře lícovala s hrdlem lahvičky a ústí se hermeticky izolovalo parafinem , smolou, voskem , často i hrnčířskou hlínou . Celek se uložil do dřevěného tělesa miny a otvorem v čele krabičky se do kuželky vložil rozněcovač MUV se zapalovačem MD-2 . Lahvička se mohla umisťovat i do pouzder PMD-6 a PMD-6M , svou velikostí do nich zapadla , ovšem vzhledem k větší velikosti pouzder ji bylo nutné zajistit na pevno  tak , aby ústí lahvičky vždy lícovalo s čelem pouzdra . Zajištění se provádělo dřevěnými špalíčky . Mina se pokládala do země i do sněhu , její bojová činnost byla ovlivněna trvanlivostí dřevěného pouzdra . Při rozpadu dřevěného víka nebylo možné vytlačení pojistky rozněcovače, naopak , při velké sněhové pokrývce docházelo k samovýbuchům , kdy samotná váha sněhu minu odpálila. Mina nebyla vybavena autodestrukcí ani zajištěním při likvidaci. Citlivost zapalovačů řady MU dělalo proto minu nebezpečnou na deaktivaci . Jediná možnost byla vyjmutí celého rozněcovače z pouzdra miny .

Takticko – technické parametry miny PDM-F6

Pouzdro miny………. …… dřevo

Hmotnost pouzdra………  .290 gr

Hmotnost výbušné látky… 140 – 200 gr

Náplň..….tritol práškový, amonit, amonal, dynamon, aljumatol, igdanit, pobědit

 

Délka ..............................       19  -  20cm.  

Šířka..............................       8.6- 9.4 cm  

                                  Výška..............................   4.5 - 5.5 cm

 

Tato varianta miny vznikla v době akutního nedostatku dusíkatých kyselin a tím i TNT. Náhražkové směsi používané místo TNT sice plnily svůj úkol, ale byly náchylné ke vstřebávání vlhkosti a tím ztrácely svou účinnost . Problém byl řešen hermetickým uzavřením výbušiny ve skleněném pouzdře . 

Jak jsem již podotkl, skleněné lahvičky s výbušnou směsí se daly po patřičném utěsnění použít i v jiných obalech min typu PDM. Podle dostupných zdrojů víme  že tyto obaly se dosti různily nejen v základních rozměrech , ale i v použitém materiálu a zpracování . Dřevěná pouzdra se vyráběla ze smrkových i jiných prkének , z odpadní překližky i silné dýhy . Často byl materiál kombinovaný , kdy bočnice korpusu a víka byly ze slabého prkénka , dno a víko z překližky nebo dýhy . Také sestavení dílů bylo různé . Nejčastěji jednoduše lepené a na některých místech zpevněné hřebíčky , méně často se boky a čela korpusů čepovaly do sebe . Jako ostatně vždy , vše záleželo na výrobních závodech a materiálu . Miny se dodávaly k útvarům v balení po 100 kusech , skleněné lahvičky a kuželky zvlášť. Korpusy byly dodávány většinou v barvě dřeva , ochranný nátěr obdržely až u útvarů podle situace. Pro ochranu před vnějším prostředím byly minové schránky podle možností napouštěny fermeží . Ochranné zbarvení kolísalo mezi barvou khaki , šedou , zelenošedou až hnědou . Opět podle daných možností . V zimním období byly miny natírané bílým nátěrem .

 

   

  

Skleněná lahvička s kuželkou 

 

   

Kuželka pro vkládání rozněcovače

 

Dole fotografie ze sbírky autora

 

  

   

  

  

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Protipěchotní mina PMD-6 břidlice vz.1942

Zdeněk Beneš Kid

Ve skutečnosti je to pořád stejná mina PMD-6, ale pouzdro miny není  ze dřeva ale z břidlice a ve výrobě i z cementu.

Do výzbroje Rudé armády se dostala v polovině-1942. Z nějakého důvodu neobdržela  alfanumerický kód, i když v oficiálních dokumentech je odkazována ne jako PMD-6, ale jako "břidlicová mna vz.42. Vyráběla se  až do druhé poloviny roku 1944, kdy byla jeho výroba zastavena v důsledku nižší poptávky na frontách a u ženijního  personálu kvalit nevelké kvalitě pevnosti pouzdra.

Obecně platí, že mina funguje dobře a překročila svou bojovou životností životnost dřevěných minut, ale příliš velké procento pouzder min se porouchávalo během přepravy od výrobce na přední linii, překládáním z jednoho vozidla do druhého a když ruční přepravou v pytlích na místo určení. Kámen se prostě zlomil.

Mina působila hlavně  výbuchem , tedy  tlakovou vlnou. Je určena ke zneškodnění pěchoty nepřítele.  Její účinek spočívá hlavně v těžkém poranění dolních končetin . Mimo poranění chodidla nohy, která vstoupila na nálož se přidružuje i lehčí zranění drobnými úlomky tělesa miny. Kromě toho  rázová vlna dostatečně velké nálože zbavuje člověka vědomí a výbušné plyny mohou způsobit vážné popáleniny dolních končetin. Smrt může nastat od bolestivého šoku nebo krevní ztráty v případě neúspěchu v první pomoci.

Mina může být instalován na zemi, v zemi i ve sněhu ručně.
Termín omezení bojové operace není
Mine není vybaven vlastním autodestrukcí.
Antimanipulační ani nástražné zařízení mina  nemá, nicméně, velmi vysoká citlivost zapalovačů MD-2 , MD-5M a pojistek MSY s T závlačkou dělá odminování je extrémně nebezpečné.

Mina se skládá z břidlice schránky s výklopným víkem, TNT 200gr. náložka, MD-2 ( MD-5M) zapalovač, pojistky MSY s "T" závlačkou, rozněcovač MUV. Taktické a technické vlastnosti Břidlicové miny vz. 1942.

Typ : protipěchotní

Materiál : břidlice , betonové destičky

Hmotnost schránky : 290 gramů

Hmotnost náložky : 200 gramů

Délka miny . 17 cm

Šířka miny : 7 cm

Výška 4,5 cm

Typ iniciace : tlakový

Iniciační tlak : 1,5-2 kg

Použitelné pojistky : MSY s T závlačkou

Zapalovač : MD-2, MD-5M

Rozněcovač : MUV

Bojová životnost : není omezena

Teplotní rozsah bojového použití : -40  +50 stupňů C

 

Schránky jsou baleny v krabicích po 100 ks. (Celková hmotnost 63 kg.) Plnění se dělo přímo u bojového útvaru. Mina je lakován tmavě zelená, vnitřní povrch nenatřený,  bílo-šedá břidlicové barvy. Bez označení.

   

........................................................................................................................................................

 

Protipěchotní mina PMD-6 Metal

Zdeněk Beneš Kid

Ve skutečnosti je to pořád stejné mina PMD-6, ale pouzdro miny  je nikoliv ze dřeva, ale ze železa.Informace kdy a jestli vůbec byla tato kovová varianta PMD-6 přijata do výzbroje Rudé armády nejsou, ale torza této miny byla nalezena hledači v blízkosti Sevastopolu. To může naznačovat že tato kovová verze se vyráběla v Sevastopolu během jeho obléhání v letech 1941-42. Je možné, že kov ze zbytků střešních krytin a jiných kovových zbytků po bombardování byl dostupnější nežli dřevo. Informace že by se tato varianta vyráběla i jinde nejsou, není to však vyloučeno. Kovový obal miny byl zárukou její delší bojové činnosti .

PMD-6 metal je mina protipěchotní s tlakovou detonační akcí, ovšem díky kovovému obalu zde vznikalo i jisté množství střepin které měly také určitý ranivý účinek. Pouzdro i nášlapné víko byly zhotoveny pájením z plechu, pouzdro bylo vyztuženo  kovovým páskem (2), který zároveň sloužil k zajištění nálože. Uvnitř přední části byla napájena trubička (1) sloužící jako vodič pro zasunutí zapalovače. Mina mohla být položena na zemi i v zemi, ve sněhu i jako nástraha. Proti předčasnému výbuchu při pokládání se opět jistila bezpečnostní jehlou s blokací víka. Nebyla, stejně jako všechny miny tohoto typu, vybavena antidestrukcí.

Náložka 200 gramů TNT, melinitu nebo francouzské směsi či slitiny „ A“. Zapalovač MUV s rozněcovačem MD-2 a pojistkou MSY T tvaru.

Taktické a technické vlastnosti kovové miny PMD-6.

Typ miny …………….protipěchotní , detonační tlaková akce

Materiál ……………..kov – plech

Hmotnost bez nálože …………….250 gr

Hmotnost nálože …………………..200 gr

Délka ( přes víko ) ……………….16 cm

Šířka ………………………………5,5 cm

Výška ………………………………..4,5 cm

Mina mohla být natřena olejovou zelenou barvou, většinou však byla bez nátěru.

 

 

 

Mina nalezená v Sevastopolu

.......................................................................................................................................................

Protipěchotní mina PMD-7ts

Zdeněk Beneš Kid

Mina PMD-7ts byla přijata Rudou armádou během druhé světové války jako varianta typu PMD-7. Místo dřevěných bedniček jsou zde použité pevné pravoúhlé dřevěné hranoly uvnitř vrtané pro vložení náložky a zapalovače. Do otvoru o průměru něco větším než 30mm se vkládala v zadní části hranolu válcová náložka 75 gr TNT. Otvor se poté uzavřel dřevěnou pevnou zátkou. Do předního otvoru o menším průměru se vložil zapalovač . Nášlapnou část tvořilo sklopné víko z prkének.
Uvedení miny PMD-7ts do bojové připravenosti nebyla záležitost nijak bezpečná. Bylo mnoho případů předčasné exploze min tohoto typu v důsledku nečekaného nebo neopatrného sklopení víka a tím iniciace velmi citlivého zapalovače MUV s pojistkou MSY- T tvaru.  Proto se praktikovalo použití drátěné bezpečnostní jehly, která vložením mezi víko a korpus miny zabránila dosednutí víka na T pojistku. Po položení miny se z bezpečné vzdálenosti, cca 6 metrů pomocí šňůry jehla vytáhla a dosednutí víka již nic nebránilo. Mina PMD-7ts působila tlakovou vlnou při explozi při které byla vážně poraněna došlápnuvší noha nepřítele. Další zranění mohla být způsobena popáleninami a šokem. Při neposkytnutí okamžité pomoci mohlo dojít k vykrvácení, nepřítel byl v každém případě vyřazen z další bojové činnosti.

Mina může být instalována na zemi a v zemi nebo ve sněhu. Omezení bojové činnosti je limitováno trvanlivostí materiálu miny. Není vybavena autodestrukcí a její likvidace je nebezpečná.Mina se skládá z korpusu který tvoří navrtaný kompaktní dřevěný hranol , dřevěného nášlapného víka, náložky 75 gr TNT, zapalovače MUV s rozněcovačem MD-2 nebo MD-5 s pojistkou MSY tvaru T. Příslušenstvím je dále bezpečnostní jehla a 6 metrů šňůry.

Taktické a technické vlastnosti miny PMD-7ts

Typ miny …..  protipěchotní s tlakovou expanzí

Materiál …….dřevo ( hranol a prkénka )

Hmotnost tělesa ( bez nálože) ……175 gr

Hmotnost nálože  ( TNT )……….75 gr

Délka…………..18,5 cm

Šířka……………5,4 cm

Výška………….. 5 cm

Rozměry nášlapného víka …..17 x 5,5 cm

Iniciační tlak …….. 1 – 12 kg

Teplotní rozsah …..-50  - 50 stupňů C

 

Miny jsou baleny v krabicích po 200 ks. (Celková hmotnost 56 kg.) Nálože a zapalovače se přepravují odděleně.

 

 

 

........................................................................................................................................................

Protipěchotní mina PMD-57

Mina PMD-57 byl přijat Rudou armádou během druhé světové války jako varianta typu PMD-6 s větší náloží. Namísto 200-gramové TNT náložky byla v mině použita nálož o hmotnosti než 400-gram .
Toto mělo za příčinu zvýšení váhy miny a zvětšení rozměrů. Ze všech protipěchotních min působících detonační a tlakovou akcí byla tato mina snad nejsilnější. Na obrázku je vidět se zdviženým víkem nášlapu, vloženou 400gr. ,náložkou , rozněcovač MUV s T pojistkou a bezpečnostní jehlou. Tato bezpečnostní jehla, používaná minéry u téměř všech protipěchotních min s nášlapným víkem byla zde při pokládání zasunuta do otvoru v boku korpusu a tím zabraňovala nechtěné iniciaci miny při neopatrném spuštění víka. Po položení miny a jejím zamaskování minér z bezpečné vzdálenosti pomocí dlouhé šňůry bezpečnostní jehlu vytáhl.
Mina PMD-57 je protipěchotní s účinkem tlakové akce. Náložka je zde tak silná , že zatímco u jiných typů min PMD které způsobovaly hlavně těžká zranění , zde byl účinek smrtící . Docházelo nejen k amputaci končetin , ale i k destrukci pánve a to jsou již zranění neslučitelná se životem.
Mina může být instalován na zemi a v zemi nebo ve sněhu. Bojová činnost je jako u všech těchto dřevěných min limitována trvanlivostí pouzdra. Není vybavena autodestrukcí .
Mina se skládá z dřevěného pouzdra a nášlapného víka, 400gr. TNT náložky, pojistky MSY s "T"-tvarem závlačky, bezpečnostní jehly, rozněcovače MUV se zapalovačem MD-2. Šňůra k bezpečnostní minérské jehle by měla být dlouhá minimálně 6 metrů.


Taktické a technické vlastnosti dolů PMD-57
Typ miny ... ... ... ... ... ...protipěchotní s rázovou tlakovou akcí
Materiál ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ........ dřevo
Hmotnost těla (bez nálože) ... ... ... ... ... ... ... ... ... 220gr.
Hmotnost výbušniny (TNT) ... .. .... 400 gr.
Délka ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... .... ... ... ... ... .. 20 cm
Šířka ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... .... ... ... ... ... .. 11-12 cm
Případná výška ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ......... 8 cm
Rozměry nášlapného víka .... 20x11 cm
Citlivost na iniciační tlak ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 1 - 12 kg.
Teplotní rozsah ... .. - 50 - 50 °.
Miny jsou baleny v krabicích po 100 ks. (Celková hmotnost 56 kg.) Přeprava bez nálože, sestavení v místě bojového nasazení. Miny byly kamuflovány různými odstíny zelené olejové barvy, v zimě byly natírány barvou bílou.

 

Zdeněk Beneš Kid

.....................................................................................................................................................

Protipěchotní mina PMD-7

Zdeněk Beneš Kid

Mina PMD-7 byla přijata Rudou armádou do výzbroje během druhé světové války jako další pokračování typu PMD-6.
Na rozdíl od svého předchůdce byl nový vzor plněný 75-gram.  válcovou TNT náložkou.

Mina PMD-7 působí detonační tlakovou silou při výbuchu. Je určena ke zneškodnění pěchoty protivníka. Při sešlápnutí nášlapného krytu miny je nepříteli těžce poškozena dolní končetina a rázovou vlnou může dojít k poškození plic, zraku , popáleninám dolních končetin a ohlušení spojeném se ztrátou orientace . V závislosti na vzdálenosti od poškozeného chodidla může být poraněna i druhá končetina, detonační rázová vlna může poranit i osoby v bezprostředním okolí . Smrt může nastat od bolestivého šoku nebo na následky vykrvácení při včasném neposkytnutí první pomoci a při komplikacích v léčbě. Mina může být instalován na zemi v travnatém porostu a polomech , v zemi, na polích , ve sněhu i jako léčka . Časové omezení bojové činnosti je vázáno na životnost dřevěného pouzdra. Mina není vybavena autodestrukcí , při povrchovém uložení může v zimě díky váze sněhu docházet k samovolnému výbuchu. Použití zapalovače MUV a pojistky MSY činí její spuštění velmi citlivým. Minéři při kladení min tohoto typu používali drátěnou jehlu s očkem na kterém byla navázána dlouhá šňůra. Během vkládání zapalovače do miny byla tato jehla vložena pod nášlapné víko tak, aby bránila jeho případnému sklopení a iniciaci zapalovače. Po vzdálení do bezpečné vzdálenosti minér zatáhl za šňůru a jehlu si přitáhl , mina tak byla připravena k bojovému použití.

Mina se skládá z dřevěného pouzdra s nášlapným sklopným víkem a TNT válcovou náložkou 75gr. Rozněcovač MUV se zapalovačem MD-2  a pojistkou MSY s "T"tvarem.

Taktické a technické vlastnosti miny PMD-7

Typ miny ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... protipěchotní s detonační reakcí

Materiál pouzdra ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ........ dřevo.
Hmotnost těla (bez nálože) ... ... ... ... ... ... ... ... ... 250g.
Hmotnost výbušniny (TNT) ... .. .... 75 gr.
Délka ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... .... ... ... ... ... .. 17.2 cm
Šířka ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... .... ... ... ... ... .. 4.8 cm
Výška ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ......... 3.6 cm
Rozměry snímače cíle ( nášlapné víko).... 14 x 4.8cm 
Citlivost iniciačního tlaku ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 1 - 12 kg.
Teplotní rozsah ... .. - 50 - 50 °.

Miny jsou baleny v krabicích po 50 ks. (Celková hmotnost 43 kg.) bez zapalovačů a náložek.

Přestože se může zdát hmotnost náložky ( 75 gr) dosti malá, stačila na spolehlivé vyřazení bezprostředně postiženého vojáka. Snížení hmotnosti náložky oproti jiným minám tohoto typu bylo také dáno tíživou ekonomickou situací dané doby v SSSR.

   

 

 

........................................................................................................................................................

   

Protitanková mina TM-35 a TM-35M 

  Zdeněk Beneš Kid

Tato mina je zřejmě první protitankovou minou používanou v Rudé armádě. . Každopádně v učebnici vojenské techniky pro rudoarmejce a vydáních mladších roku 1934 se v tabulkách o této mině nezmiňují i když jsou zde dopodrobna rozebrány prakticky všechny ostatní vzory výzbroje Rudé armády používané počátkem třicátých let . Učebnice „Inženyrnyje vojsko“ , vydání z roku 1982 říká že jako   protitanková mina popisovaná v Základech pro inženýrská vojska „ „PODRYVNYJE práce „ vydání z roku 1934  byla použita sada tritolových náložek s odpalem vrchním kovovým nájezdovým krytem s rozněcovačem . Tamtéž je uvedeno , že roku 1935 byla dokončena kovová protitanková mina TM-35 . Další její variantou je TM-35M.

Mina TM- 35M se odlišuje  od miny TM- 35 jen o nemnoho větší  výškou pouzdra (11.5cm. místo 8.5cm.) a větší celkovou váhou (7kg. místo 5.2 kg.), větší náloží (4 kg. místo 2.8kg.) i tím, že plněná ne kostkami  ale litou výbušnou látkou plus tritolovou kostkou 250g. jako rozbuškou.

 

 Mina se skládá z kovového tělesa v podobě plechové čtvercové schránky s odklápěcím víkem . Uvnitř schránky je krabička z tenkostěnného plechu , ve které je umístěn zapalovač MUV, který se dovnitř vsouvá otvorem v přední části schránky a zasouvá do tritolové náložky která slouží jako rozbuška . Otvor pro vsunutí zapalovače je na schránce zakryt posuvným víčkem . Krabička která nese rozněcovač má ve své horní části na osičce upevněnou dvouramennou páku , jejíž přední , zahrocený konec je nasunut do pojistného oka zapalovače MUV a druhý konec , lžicovitě rozšířený slouží jako tlaková spoušť. V principu po stlačení této strany páky se její druhý zahrocený konec zdvihne a vytáhne z rozněcovače oko s pojistným kolíčkem. Jehla úderníku v zapalovači udeří do roznětky a ta odpálí rozbuškovou náložku TNT a dále celou nálož miny . Schránka miny má na svém víku ještě deformační tlakový kryt , ve kterém je upevněný tlakový šroub který se opírá o páku roznětu . Volný prostor uvnitř schránky miny je vyplněn šesti 400 gr  a dvěma 200gr náložkami melinitu ( první typy), tritolu nebo kyseliny piktrové , celkem 2800 gramů výbušiny. Minu bylo také možné plnit práškovým TNT ( asi 2400 gr ) .

Mina přicházela k útvarům z výrobních závodů jako prázdný korpus.Při pokládání miny bylo proto nutné ji naplnit náložkami a šablonou vše přeměřit. Dále pomocí dřevěné paličky se přesvědčit že otvor a prostor pro zapalovač je volný , bez nečistot a že konec zapalovače volně zapadne do roznětové jímky v náložce . Potom  se odklopí víko miny a další listovou šablonou se přeměřuje poloha přítlačného šroubu , aby nedošlo při opětovném sklopení víka tlaku na roznětnou páku . Do otvoru se zasune zapalovač , vizuálně se zkontroluje jeho nasunutí na zahrocený konec roznětové páky a opatrně se vyjme jistící pojistka . Z vnější strany tělesa miny se otvor zakryje víčkem. Nakonec se opatrně , bez úderu zavře víko miny a zajistí skříňovým uzávěrem . Na horní straně víka je tzv. plechová deformační zóna , která zajišťuje svou deformací tlak přítlačného šroubu na roznětovou páku i v případě že vozidlo nenajede na minu přímo , ale třeba jen okrajem .  Deformační  zóna mohla mít různý tvar , byla dokonce i v podobě dřevěné desky . Toto se lišilo podle výrobce korpusu , princip však zůstával vždy stejný . Pro stlačení šroubu bylo třeba tlaku minimálně 120 kg .

Mina T35 byla v Rudé armádě masově používána v letech 1941-42, brzy se však přišlo na její velký nedostatek , který spočíval v příliš malé výbušné náloži miny 2,80 kg . Například německá protitanková mina Tmi-35 měla nálož o hmotnosti 5,5 kg.  Urychleně se proto zaváděly do výzbroje velké kovové miny TM-39 a TM-41 obsahující již 3,9 kg výbušiny, tritolu nebo amonalu. Nicméně nedostatek kovu a ztráta výrobních kapacit a zařízení zapříčiněná německou okupací průmyslových oblastí SSSR přiměla lidový komisariát obrany k přechodu na výrobu levných a výrobně nenáročných dřevěných min typu TMD-40 .

Mina se pokládala ručně , nehermetičnost korpusu však omezovala její použití ve vlhkém prostředí , nikoliv kvůli nestálosti výbušiny, neboť  tritol a amatol jsou velmi stabilní , ale kvůli rychlé korozi korpusu , která dělala pozdější manipulaci při případném odstranění pole velmi nebezpečnou a mohlo docházet i k samovolným explozím .

Takticko- technické charakteristiky min TM- 35

Typ miny ………………………………….........protitanková –protipásová s tlakovou iniciací    

Materiál pouzdra..............................           ocel  

Váha celková..............................   5.2 kg.          

Váha nálože  (tritol,kyselina pikrová v kostce).......... .........     2.8 kg.          

Délka..............................       23 cm .          

Šířka..............................       22 cm.          

Výška..............................     8.5 cm.          

Úsilí uvedení v činnost..............................           120 - 260 kg.

Dimenze snímače cílů..............................           18cm x 18cm.        

Teplotní pásmo aplikace................           -40 - +50 stupňů    

Aplikovaný rozněcovač.............................. MUV s r-závlačkou, zapalovačem MD- 2          

 

Takticko -  technické charakteristiky min TM- 35M

Typ miny …………………………………..protitanková – protipásová s tlakovou iniciací

Materiál pouzdra..............................   ocel  

Váha společná..............................  kg.      

Váha nálože  (tavenina - lenní tritol, ammotol 50:50, francouzská směs)+kostka  lis. tritol...........       3.75 +0.250kg.    

Délka..............................       23 cm .          

Šířka..............................       22  cm.          

Výška..............................     11.5 cm

         

Úsilí uvedení v činnost..............................           120 - 260 kg.

Dimenze snímače cílů..............................           18cm x 18 cm.        

Teplotní pásmo aplikace................           -40 - +50 stupňů    

Aplikovaný rozněcovač.............................. MUV s r-závlačkou i zapalovačem MD- 2

Již v prvním bojovém použití bylo jasné, že mina TM-35 je sice dostačující v situacích kdy bylo třeba zřídit minové pole s dostatečným časovým předstihem , tam kde však bylo nutné rychlé minování , např. ke krytí ústupových operací a podobně není vhodná pro svou náročnost při pokládání . Pro minování v noci se nehodila vůbec pro nutnost vizuální kontroly stavěcích šablon a umístění zapalovače . Práce v noci po slepu se zapalovačem MUV při tahovém odporu pouhých 1-3 kg dělaly minu velmi nebezpečnou pro samotné minéry. Navíc slabá nálož byla sice dostatečná v předválečné době , nyní však již postrádala patřičnou ničivou účinnost na obrněnou techniku protivníka a bylo nutné pod minu pokládat dodatečnou nálož v podobě věnce tritolových náložek o hmotností 1-2 kg. Také toto se odráželo v časové náročnosti přípravy miny k použití . Ve válečných podmínkách , stressu , časové tísni , chaosu při zásobování a nedostatku kvalifikovaného personálu již nebylo možné aby mina přicházela z výrobního závodu jako polotovar – skládačka a ne jako celkový kus , připravený po vložení zapalovače k okamžitému použití . Proto byla výroby miny TM-35 zastavena ještě během průběhu sovětsko – finské války 1939 – 40 , ovšem její používání spadá až do roku 1942 ve Velké vlastenecké válce , kdy byly v nouzi spotřebovávány i skladové zásoby již vyřazeného výzbrojního materiálu. Na počátku války s Německem se ve výrobě vyskytovala pouze mina TM -35 M ( modernizována) která díky své větší a lité náloži vydržela ve výzbroji celou válku a je zmiňována i ve směrnicích z roku 1943 a 1944.

Jak jsme se již zmiňovali , miny TM-35 byly různých modifikací které se často lišily podle výrobního závodu nebo roku výroby. Tyto modifikace nebyly nijak zvlášť označovány , nejvýše pouze jako např. TM-35 /37goda, 38 goda a dále . Na víku korpusu se můžeme setkat s vyraženými čísly roku výroby – 35,36,37 …., a někdy také se značkou výrobního závodu , často KŠ. Miny TM-35 a TM - 35M byly natřeny standartní barvou khaki, verze válečné výroby ( TM-35M) se již díky deficitu výrobních prostředků mohly barevně odlišovat  podle barev dostupných ve výrobním závodě .

 

  

Různé modifikace TM-35

 

  

řez minou a skladba náložek 

     

 

......................................................................................................................................................
 

Protipěchotní  mina POMZ-2

Zdeněk Beneš Kid

Tato střepinová protipěchotní mina s tahovým roznětem slouží k narušení pěší sestavy nepřítele. Ranivý účinek při výbuchu způsobují střepiny pouzdra miny. K výbuchu dochází  po  aktivaci vytažením pojistky rozněcovače  při tahu za drátěné lanko. Mina se pokládá ručně nasazením na dřevěný kolík pevně zakotvený v podkladu . Kolík je součástí  minového kompletu . Bojová činnost miny není časově omezená . Záleží na trvanlivosti dřeva kolíku . Mina POMZ-2 se skládá z válcového litinového pouzdra  o výšce 13 cm a průměru 6 cm . Váha prázdného pouzdra je 1,5 kg . Pouzdro miny je z vnějšku hluboce fragmentováno pro lepší roztržení a tím větší ranivý účinek na živou sílu nepřítele .  Neznáme přesný rok zavedení do výzbroje Rudé Armády , nicméně v předpisech pro ženisty z roku 1942 je zde prý již zmiňována ( pozn. aut. – mnou nepotvrzeno). Mina POMZ-2 sloužila ještě dlouhé roky  armádách Varšavské smlouvy. V současné době je stažena z aktivní výzbroje, zůstává však ve velkém množství v armádních zásobách mnoha států.  Za války byl v mině používán hlavně rozněcovač MUV se zapalovačem MD-2 . POMZ-2 je balena ve schránkách po 22 kusech ( cca 50 kg) bez rozněcovačů , součástí kompletu je ke každé mině cca 8 m drátěného lanka ( 4+4 ) a dva dřevěné kolíky . Korpus miny má ve spodní části otvor pro pevné nasazení na kolík , nahoře je otvor s jímkou pro nasunutí tahového rozněcovače řady MUV. Novější varianta této miny známá pod indexem POMZ-2M má kratší korpus a v horní části jímku se závitem pro našroubování rozněcovače řady MUV se zapalovačem MD-5M. Rozněcovač se zde tedy zašroubovává , na rozdíl od POMZ-2 kde se do tělesa pouze zasunuje . Miny POMZ s rozněcovači řady MUV nejsou vybaveny  autodestrukcí , pojistné nebo jiné bezpečností prvky nemají , jejich likvidace se provádí pouze vyjmutím rozněcovače , což je vzhledem k jeho citlivosti dost nebezpečné . Výbušnou náplň tvořil za války tritol TNT , Amotal , nebo i jiné , snadno dostupné náhražkové směsi na bázi dusíkatých sloučenin . V současnosti jsou miny plněny TNT. Výroba litinového korpusu , vlastně jeho odlití , je tak jednoduchá , že je lze vyrábět ve velkém množství téměř okamžitě.

Technická data miny POMZ-2 :

Typ : protipěchotní tříštivá

Korpus : kov

Hmotnost poudra : 1,5 kg

Hmotnost výbušné látky : 75 gr

Průměr : 6 cm

Výška : 13 cm

Výbušná náplň : TNT, Amonal , dusíkaté směsi

Průměr okruhu ranivosti : 8 m

Aktivační tah : 1 – 17 kg

Teplotní hranice bojové činnosti : +60 až  -60 stupňů C

 

  

  

Poválečná varianta ( vlevo ) se od válečné výroby příliš neliší .

Ze sbírky autora

.......................................................................................................................................................

  

Protilyžová mina

Zdeněk Beneš Kid

Mina  určena k narušení  pěší sestavy nepřítele, přesunující se na lyžích a na sněžné pokrývce.  Také může využívá se i proti pěchotě v zimním času, a při odpovídajících podmínkách i maskování také   v letním času.

Konstrukce miny byla předložena  Č.l. Jastrebovem.  Rok přijetí do  výzbroje není přesně stanoven, ale z úrovně nepřímých příznaků lze předpokládat, že  byla zpracována v průběhu sovětsko- finské války 1939- 40. jako prostředek proti vysoce mobilním lyžařským oddílům finský pěchoty,  způsobujícím značné ztráty částem Rudé armády.  Manuál k mině vydaný v roce 1943 nebo 44,  stále uvádí tuto minu v tabulkách min Rudé armády.  V poválečných  vydání se tato mina už neobjevuje, jsou i pochybnosti , vzhledem k chybějícímu armádnímu indexu značení zda byla vyráběna továrně.

Tato mina díky své jednoduchosti konstrukce a dostupnosti materiálu se často vyráběla přímo u frontových útvarů, její rozměry se proto mohly mírně lišit. Vcelku se jednalo o bedničku z prkének o tloušťce asi 15 mm, ve které byla umístěna 400 gramová tritolová náložka se zapalovačem MUV a rozněcovačem MD-2 . Tento zapalovač byl vyveden na jednom boku pouzdra z kulatého otvoru. Spouštěcí mechanismus tvořil pevný drátěný rám, sklopný na jednu stranu. Rám byl upevněn ve dřevěných držácích (brusek) které se otáčely i s rámen okolo čepů v těle miny.Svým sklopením, tedy v případě že na něho najela lyže , nebo jej zachytila šička lyže rám vytáhl přes drátěné lanko závlačku tvaru P ze zapalovače a došlo k výbuchu. Mina byla vždy stavěna tak aby se rám sklápěl po směru postupu nepřítele.  Činnost miny velmi záležela na vrstvě sněhové pokrývky. Pro dosažení vytažení závlačky zapalovače sklopením rámu bylo třeba aby rám vyčníval nad úroveň terénu ( sněhové pokrývky ) asi tak 10 – 15 cm . Pokud zapadal sněhem , snadno se mohlo stát že odpor sněhové vrstvy nedovolil dostatečné sklopení rámu, nebo jej protivník prostě přejel bez iniciování zapalovače. Mina se proto musela přenastavovat podle sněhových podmínek. Další používaný způsob nástrahy byl ten, že dvě miny se postavily tak, aby byly rámem kolmo na postup nepřítele ve vzdálenosti 4-10 m a oba rámy se sklápěly směrem k sobě – jakoby dovnitř. Rámy se spojily pevným drátem a jeho zachycení a propnutí sklopilo oba iniciační rámy min. Stejným způsobem se mohla klást i jedna mina , ovšem zde byl výtažný drát připevněn k pevně zakotvenému kolíku. Zde byla délka iniciačního drátu menší , pohybovala se 3-5m. Okolo samotné 400 gramové náložky zůstalo dosti volného prostoru, který se vyplňoval šrapnely. Jako šrapnely se užíval nejrůznější drobný kovový šrot, od prázdných nábojnic přes šrouby a různě velké kusy železa. Také se často místo náložky 400 gramů do miny vkládalo těleso protipěchotní tříštivé miny POMZ-2 s náložkou 75 gramů. I v tomto případě se okolo dosypávaly šrapnely. Účinek takovéhle miny byl více než děsivý. Někdy se ke spodnímu okraji- dnu miny připevňovaly dvě příčná prkénka tvořící jakousi rozšířenou základnu a zlepšující celkovou stabilitu miny.  Ženisté museli při pokládání dodržovat velkou opatrnost. Do sněhové přikrývky hluboké alespoň 20 – 27 cm ( pod 27 cm se mina ukládala na zemní podklad) vydlabali jamku na rozměr miny v patřičné výškové úrovni pro správné postavení rámu. Potom se vztyčil rám a do vytahovacího lanka se provlékla závlačka se zapalovačem MUV, který se tak zároveň zasunul do zapalovací jímky v náloži uvnitř miny. Zapalovač sám byl jištěný bezpečnostní vodorovnou závlačkou, která mu bránila v činnosti i po vytažení pojistky tvaru P ke které vedlo výtažné lanko. Vodorovná bezpečnostní závlačka byla navázaná na delší šňůru. Po celkovém zamaskování miny se ženista odklidil do bezpečné vzdálenosti a teprve poté tahem za šňůru vytáhl bezpečnostní závlačku. Činnost miny od té chvíle spočívala už pouze na výtažné P pojistce . Zneškodňování této miny bylo dosti nebezpečné . Jednak fakt, že iniciační rám nebyl  při svém sklápění bržděn ničím jiným nežli třením brusků o tělo miny a odporem výtažného lanka dělalo samotné zneškodnění velmi rizikovou záležitostí, dále dřevo , jako nestabilní materiál v podmínkách pro které byla mina určena a používána rychle tlelo a rozkládalo se . Při delším uložení miny a střídání povětrnostních podmínek mohlo dojít k uvolnění některé pohyblivé části a k samodestrukci, nebo stačilo nepatrné pohnutí korpusem miny aby došlo k výbuchu. Jedním z bezpečnostních opatření které vynalézavý národ ženistů používal byly i různé výtažné kolíčky v bruskách  zabraňující předčasnému sklápění rámu. Miny byly vzhledem ke svému použití kamuflovány olejovou bílou barvou, ovšem vyráběné v polních nebo jiných nouzových podmínkách zůstávaly v barvě přírodního dřeva.

Tyto protilyžové miny se používaly nejčastěji v severních částech fronty – Kolský poloostrov, Leningradská, Psovská  Novgorodská oblas, tedy tam kde byly sněhové podmínky nejstálejší a sníh zde ležel poměrně dlouho.

   

 Otočný " brousek "s výtažným lankem detonátoru 

 

 

Mina s přidanými stabilizačními prkénky

 

Šrapnelová výplň miny

 

 

Nastražení miny a směr pohybu protivníka

Materiál miny - dřevo

Celková hmotnost - 3,5-4 kg

Hmotnost šrapnelové náplně - 2-2,8 kg

Hmotnost nálože - 400/75 gramů tritolu

Smrtící účinek - 5 m

Ranivý účinek - do 15 m

Tlaková vlna - do 35m

Délka miny - cca18cm

Šířka miny - cca 13 cm

Výška miny - 9,5 cm

Délka miny s rámem - 45 cm

Šířka miny s rámem - 26 cm

Výška miny s rámem - 32 cm

Typ snímače - sklopný tahový

Iniciační tah - 2,8 kg

Rozněcovač - MUV, UV

Zalovač - MD2, KDa8

Použity obrázky z saper.etel .ru

Zdeněk Beneš Kid

.........................................................................................................................................................

 

Protilyžová mina MMP-5

Zdeněk Beneš Kid

Mina byla určena ke zneškodnění pěchoty protivníka pohybující se na lyžích na sněhové pokrývce a s vhodným maskováním použitelná také na jaře i v létě ,  zejména v měkké a blátivé půdě.

Mina působí detonačním tlakem a výbuchem fragmentace pláště. Výbuch nastane, když zatížení (lyže) klikne na rotační rám  iniciačním tlakem asi 1 kg. Síla exploze zničí lyže, lyžaři je způsoben vážný otřes , zranění střepinami fragmentace miny a další vážná poranění dolních končetin, popáleniny , poškození vnitřních orgánů. Smrt může nastat také šokem nebo vykrvácením.

Mina byla urychleně vypracována a přijata Rudou armádou koncem roku 1939 během Rusko-finské války v letech 1939-1940, vzhledem k tomu, že stávající protipěchotní miny se ukázaly jako nevhodné pro použití v zimních  podmínkách (v hlubokém sněhu) a neúčinné při  použití lyží finskou  pěchotou. Spěch ve výrobě ovšem zapříčinil značný počet významných konstrukčních chyb, jako je nedostatek integrity, velmi vysoká citlivost a riziko užívání.
Mina byla používána velmi široce v této válce a v menší míře také v počátečním období Velké vlastenecké války. V sovětských oficiálních pokynech, vydaných v roce 1943 a později již není uvedena. Poslední odkaz na sovětské zdroje je Magazín № 7 vojenského inženýrství z prosince 1942 . Německé zdroje ji  naposledy zmiňují v lednu 1942. To naznačuje, že v zimě 1943-44 tato mina již  není Rudou armádou používána.

 

Konstrukce miny

Schránku miny tvoří kompaktní pouzdro ze silného plechu (1) se sklopným páskovým rámem (2). Schránka je uvnitř přepažena, do zadní větší části se zasouvá TNT náložka 200 gramů (5), nebo francouzská směs ( amatol) 80/20, 50/50,  70/30 nebo 50/38/12 ( směs TNT a xylolu). Na schránku se nasouvá litinový fragmentační návlek (4). Jako zapalovač se používal typ MD-4 (6) . Schránka miny byla otevřená pouze ze zadní části , kudy se do ní zasouvala náložka. Přepážka (7) která schránku rozdělovala měla uprostřed kruhový otvor na zasunutí detonátoru. V přední , uzavřené části bylo pevné bicí zařízení , sestávající  z trubice (8) ve které je pružina (10) tlačící na úderníkovou jehlu (9). Úderníková jehla byla v zadní ( napnuté) poloze držena kovovou brankou se zobáčkem (12) procházejícím  obdélníkovým otvorem v trubici , která zabraňovala jehle v pohybu vpřed a iniciaci detonátoru. Tlak pružiny na zobáček branky tak zároveň udržoval celý nášlapný rám ve správné nástražné poloze. Proti nechtěnému sklopení rámu a tím jeho iniciaci byla mina jištěna kovovým čepem s okem (14) procházející zadní částí rámu a tělesem miny , čímž bylo zabráněno jeho sklopení. Čep byl proti vytažení jištěn závlačkou (13). Mina byla jištěna ve stabilní poloze kovovým páskem o L profilu (3) , který zároveň působil jako opěrný podklad v nepevném terénu . Tento L pásek se na schránku upevnil hned po zasunutí náložky do tělesa a zároveň ji svým profilem jistil proti posuvu . Mina se pokládala tak, aby se rám sklápěl ve směru pohybu nepřítele.

 

 

 

 

Příprava miny k použití určitě nebyla zrovna jednoduchou a bezpečnou záležitostí. Jako první se navléklo fragmentovací pouzdro. Poté  se tlakem dřevěné tyčky stlačila otvorem v přepážce jehla do výchozí polohy. Pohybem rámu se zajistila – zachytila se zobáčkem branky. Když byla jehla a rám ve správné poloze, rám se zajistil provlečením pojistného čepu a ten se ještě  závlačkou. Teprve nyní se mohla do zadní části schránky vsunout náložka TNT s vloženým detonátorem MD-4. Až nyní se mohla mina položit a zamaskovat. V oku pojistného čepu byla uvázána pevná šňůra délky alespoň 15m . Jako poslední operace se vytáhla závlačka z pojistného čepu a z bezpečné vzdálenosti se čep pomocí šňůry vytáhl z tělesa a rámu miny. Jak už bylo psáno , nášlapný ( iniciační) rám byl ve své poloze držen tlakem bicí pružiny úderníkové jehly. Bojová životnost miny byla omezena korozí, která mohla uvolnit zobáček zajišťovací branky. Není proto nijak překvapivé že v pozdějším období dala sovětská armáda přednost minám s jednodušší konstrukcí, bezpečnějším zapalovačem a snadnějším způsobem přípravy a pokládání.

Technická data miny MMP-5

Typ – proti lyžová, tříštivo-trhavá

Materiál – kov

Hmotnost – 3 – 3,5 kg

Hmotnost nálože – 200 gr

Poloměr smrtícího účinku  – do 15 m

Rozsah ranivého účinku – do 35m

Délka – 16cm ( pozn. autora ZBK : tento převzatý údaj se mi nějak nezdá, možná se jedná pouze o délku zadní strany)

Šířka – 15 cm

Výška – 5,5 cm

Typ snímače – tlakový

Iniciační tlak – 1kg

Pojistka – stavěcí

Zapalovač – MD-4

.......................................................................................................................................................

Proti lyžová mina PMD-5


V podstatě je mina PMD-5 kompletně analogově shodná s minou MMP-5, kromě toho že tělo není vyrobeno z kovu, ale ze dřeva. Další rozdíl je v konstrukci stabilizačního podstavce. Místo kovového pásku jako u typu MMP-5 je v dolním rohu do těla přibitý laťový pásek (1) se dvěma otvory ve středu. Do těchto otvorů se vloží na kolíky dřevěný špalík (2), který drží náložku na jejím místě.
Mina má stejné určení jako její dvojče MMP-5. Oba typy byly vyvinuty současně a stejně tak i přijaty do výzbroje Rudé armády na konci roku 1939 během Rusko – finské války.
Část min MMP-5 a PMD-5 byly připraveny s nájezdovým rámem který má větší rozměry nežli je standard. Toto bylo děláno ke zvýšení pravděpodobnosti nájezdu lyže nepřítele. Někdy se mohly dvě miny spojit vodorovnou latí jako na obrázku Konstrukce spouštěcího mechanizmu, bezpečnostních pojistek a ukládání náložek je u obou typů shodná.

Technická data proti lyžové miny PMD-5
Typ miny …………… Proti lyžová s tříštivo – tlakovým účinkem
Materiál tělesa . ............................................... dřevo
Hmotnost...................................................... 2.5-3 kg.
Hmotnost nálože trhaviny (TNT, francouzský směs)................ 200 gr.
Poloměr účinku......... ............................. až do 15m.
Bezpečné odstraňování............................ 35 metrů.
Délka ............................................. . 16 cm.
Šířka ............................................. 15 cm.
Výška ……………… 5.4 cm
Typ cíle snímače .................................... tlačný
Rozměry snímače cíl.......... ........................ 8,3 x6, 3cm.
Síla reakce ................................................ 1 kg.
Teplotní rozsah ............................................ -50 Až -1 st.
Pojistka ................................................. stavěcí
Rozněcovač................................................. MUV s rozněcovačem MD-4


Autodestrukce............................................. není
Termín bojové operace........................... ve sněhu v zimní sezóně

  

 

Zdeněk Beneš Kid

......................................................................................................................................................

 

Protitanková mina TM-41

Mina protipásová s tlakovou iniciací. Výbuch nastane při najetí  kola vozidla nebo pásu tanku  na horní kryt miny, který je  kovový na stranách má zvlnění, umožňující lehčí zborcení iniciačního krytu. Ke zborcení je zapotřebí   síla asi 200 kg, kryt se promáčkne a aktivuje roznět CF-5, což způsobí výbuch hlavní nálože. Tato mina byla široce užívána Rudou armádou v letech 1941 a 1942.. Již během prvních bojů s Wehrmachtem byla odhalena slabost sovětských protitankových min TM-35 a později  TM-39, obsahujících celkem 2.4 - 2,8 kg. amonitu nebo práškového TNT. Nevhodné k použití byly i miny PMZ-40.
V naléhavé potřebě byla vyvinuta a zavedeny silnější mina TM-41, obsahující nálož TMD-40 o hmotnosti 3,6-3,8 kg TNT nebo amonitu. Tato nová, kovová mina měla pohodlnější kulatý tvar. Nicméně, vzhledem k nedostatku kovu a ztráty výrobních kapacit díky německé okupaci průmyslových oblastí země bylo velení Rudé armády nuceno opustit výrobu tohoto komplexu miny již  brzy v roce1942 a přejít  na výrobu jednoduchých a levných dřevěných  miny typuTMD-40.
         

V roce 1944 s nárůstem průmyslové kapacity se vyvinula a implementovala v rozvoji výroby další mina tohoto typu  - TM-44. Nová mina se  lišila menším průměrem (25cm), podstatně větší váhou (9,5 kg), a velmi silnou TNT náloží (7,25 kg) .Vzhled a tvar zůstal stejný. Nicméně, ani tento typ (příliš vysoký s nebezpečnou pojistkou) nesplnil očekávání své doby. S koncem války je výroba TM-44  zastavena a v roce 1946 nahrazena typem TM-46.

V poválečném období je mina TM-41 byl přijata v Číně pod názvem "Typ 41" a sloužila v Čínské lidové armádě ještě dlouhou dobu . Kopie min vyrobených v Číně se dostaly až do  Afghánistánu během sovětsko-afghánské války 1979-89. Byly dodávány  Čínou mudžahedínům.

Mina se může instalovat  na zemi, v zemi, ve sněhu i ve vodě ručně. Bojový operační čas miny není omezen a je určen pouze trvanlivostí výbušnin (ammonit časem stárne , utlumí se a ztrácí své výbušné vlastnosti,  TNT  čas nebo vlhkost neškodí). Zničení obalu korozí dělá minu nebezpečnou nejen pro stroje, ale i pro člověka, protože rozbuška CF-5 má velmi nízkou citlivost (1-3kg.), A její design umožňuje, aby byla v dobrém stavu na dobu neurčitou .

Mina měla nátěr v olivově-zelené barvě. Značení bylo na boční stěně černou barvou podle šablony.

 

Taktické a technické vlastnosti miny Tm-41

Typ miny                                                            protitanková
                                                                          protipásová
                                                                          s tlakovou iniciací
Materiál obalu                                                    ocel
Celková hmotnost                                              5.4 kg.
Hmotnost výbušniny (TNT, amonit )                  3.8 kg.
Průměr                                                              26,5 cm
Výška                                                               14.5 cm
Síla reakce                                                        200 kg.
Průměr cílového čidla                                       5.26 cm

Zapalovač univerzální tlakový MV-5 (1) s rozněcovačem MD-2 (2). Rozněcovač se našroubuje do zapalovače a celek je pak  volně vložen do slotu na horní straně miny a našroubují se  trubkým klíčem.
Mina sloty pro doplňkové zapalovače nemá. Pro neutrlizaci je tčřeba otočit šroubem na horní straně krytu miny tak, aby výstupky lícovaly s drážkymi, otočit minu horní stranou dolů a jemně vytřepat zapalovač na dlaň. 
 . Potom odšroubujte rozněcovač  ze zapalovače, který je odstraněn na bezpečné místo. Bez zapalovače rozněcovač může být vrácen na místo. Pokud se zapalovač nepodaří vyjmout  výše uvedenými kroky, pak potom ho opatrně vyjměte pomocí některého  nástroje (pinzety, kleště), je zakázáno třást a bít minou ve snaze vytřepat zapalovač. Takovéto miny jsou  vadné a musí být zničeny. Skutečnost, že zapalovač CF-5 IMET má akční reakci 1-3 kg značí, že může být iniciován i  stisknutím v ruce. Tlaková reakce ke spouštění miny je 200 kg. Je dosažena designem krytu a jeho zborcením  .

Mina zcela splňuje požadavky na boj v roce 1941, ale roku 1944  Němci již měli mnoho nových typů tanků Pz KpfwV a Pz Kpfw VI na jejichž zneškodnění již typ TM-41zjevně postrádal sílu (jen 3,8 kg nálože). Kromě toho, absence  bezpečnostního  zajištění vedly k dopravním nehodám. Tyto faktory vedly k ukončení  výroby a použití v poválečných letech.

   

 

 

.......................................................................................................................................

 

Protitanková mina TM-44

Mina je protipásová s tlakovou iniciací. Výbuch nastane po najetí pásu nebo kola vozidla na vrchní kryt miny, která má po obvodě po okraji zvlnění jež pomáhá deformaci tělesa miny a lepšímu kontaktu rozněcovače CF-5. K deformaci krytu a iniciaci miny je zapotřebí tlak 260 kilogramů

Předchůdce TM-44 byla mina  TM-41,  široce používaná Rudou armádou v roce 1941-42, ale jehíž výroba byla ukončena kvůli nedostatku kovu a ztráty průmyslové základny.  V roce 1944, se zvýšením výrobní kapacity výroba kovových min pokračovala. Po úpravě a zlepšení bojové schopnosti  TM-41 opět běží do výroby pod značkou TM-44. Nová mina se lišila menším průměrem, větší výškou a mnohem větší náloží TNT (7,25 kg) . Vzhled a tvar se změnily jen málo. Rozlišením TM-44 od TM-41 může být absence výztuh na tlakovém víku okolo otvoru pro instalaci rozněcovače, menší průměr, větší výška a hmotnost.Nicméně, tento typ (příliš velká  výška a nebezpečný roznět a nedostatek bezpečnostních zařízení) nereagoval na technologický pokrok a výroba TM-44 se zastavila v roce 1946 a byla nahrazena typem TM-46, designem, který byl ovlivněn německými talířovými typ min T-42 a Mi-T Mi-43 Pilz. Mina se může pokládat ručně na zem, do sněhu i do vody. Čas bojové působnosti je omezen pouze trvanlivostí kovového obalu miny a rozněcovacího zařízení. Poničení tělesa miny korozí ji dělá nebezpečnou pro jakoukoliv další manipulaci, protože rozněcovač CF-5 má velmi nízkou citlivost (1-3kg.),

Taktické a technické vlastnosti miny Tm-44

 Typ miny                                                           protitanková, protipásová s tlakovou iniciací
 Materiál                                                             ocel
Celková hmotnost                                                9.5 kg.
Hmotnost výbušniny (TNT )                                7.25 kg.
Průměr                                                               25 cm
Výška                                                                 17.5 cm
Síla akční  reakce                                                140 do 260 kg.
Průměr iniciační plochy                                       25 cm

Univerzální tlakový rozněcovač  MV-5 (1) se zapalovačem MD-2 (2). Zapalovač se našroubuje do rozněcovače, potom je volně vložen do slotu na horním povrchu miny v horním šroubovacím uzávěu.
Mina sloty pro doplňkové rozněcovače nemá. Pro deaktivaci se musí odšroubovat zátka na horním krytu miny, otočit minu zdola nahoru a jemně vytřepat rozněcovač na dlaň. Potom se vyšroubuje zapalovač z rozněcovače, který se odstranění  na bezpečné místo. Bez zapalovače může být  rozněcovač vrácen na místo. Roznětné zařízení je zakázáno vyjímat násilím, poklepáváním nebo ůdery či páčením, neboť roznět CF-5 IMET má stressovou reakci 1-3 kg a může být iniciován i stiskem v ruce. Iniciačního tlaku 140-260 kg se u miny dociluje designem krytu.Mina  je obvykle zbarvena v tmavě zelené, označení CE musí být na straně pláště s černou barvou šablonované podle vzorníku. Příklad označení: v horní řadě TM-44, spodní řádek je 527 do 24-XI-44.
Občas mohou být miny nenatřené, ale pouze pokryté vrstvou laku

 

 

 

 

........................................................................................................................................................